Vojenské rozhledy

Rozvoj doktrinálního rámce Armády České republiky

Pavel Žižka, Ph.D., Richard Saibert — Fri, 15 Mar 2024 09:38:27 Central Europe Standard Time

Příspěvek se zabývá systémem tvorby společných doktrín se zaměřením na operační úroveň velení a řízení Armády České republiky (AČR). Článek hodnotí jak otázku koncepčního a normativního vymezení tvorby vojenských předpisů a publikací, tak systém jejich zpracování, včetně aktuálního stavu doktrinálního rámce AČR. Příspěvek se zabývá také otázkou implementace společných aliančních doktrín do národních podmínek v rámci standardizačního procesu NATO. Na základě výsledků analýzy, která je primárně založena na strukturovaných rozhovorech, jsou identifikovány podmínky a předpoklady směřující především do oblasti nastavení zpracovatelského prostředí tvorby vojenských publikací. Na základě takto vymezeného stavu článek prezentuje konkrétní návrhy ovlivňujících výsledný stav, způsob řešení a nezbytné zdroje vedoucích k optimalizaci stávajícího systému, včetně stanovení jejich dopadů.

Strategická analýzy obrany a nastavení budoucí strategie obrany: srovnání České republiky a Norska

Josef Melichar, Sigurd Glaerum, Fsabian BAXA, Vladimír Vyklický, Josef PROCHÁZKA — Fri, 15 Mar 2024 09:40:49 Central Europe Standard Time

Článek přináší srovnání přístupů k realizaci strategické analýzy obrany a k tvorbě budoucích koncepcí obrany České republiky a Norska. Země jsou v rozdílné geo-politické situaci, Norsko je zemí jejíž hranice tvoří část vnějších hranic Aliance, Česká republika je zemí obklopenou členskými zeměmi Aliance a jednou členskou zemí programu Partnerství pro mír. Na základě srovnání těchto dvou přístupů autoři identifikovali rozdíly a společné body. Na základě identifikovaných zjištění, diskuze poskytuje inspiraci pro možné rozšíření přístupu České republiky ke strategické analýze obrany k zajištění budoucí obrany země. To vše v kontextu současného bezpečnostního vývoje v Evropě, který má dopady na to, jak by mohly členské země pracovat s článkem 3 a článkem 5 Washingtonské smlouvy.

Active Measures Concept Deconstruction Through the Lenses of Information Influence

Miroslava Pačková — Fri, 15 Mar 2024 09:44:35 Central Europe Standard Time

The paper discusses the need to differentiate and understand concepts related to information influence, particularly in the context of Russian malicious information influences and the concept of an active measures. The study tries to answer the question, in which abstractions does concept of active measures meets with concept of information influence? Author derives its descriptive analysis from the conceptual framework by Mustonen-Ollila, Lehto, and Heikkonen, who aimed to understand information influence and its interrelated concepts. As a result, paper claims, that the most of the information influence abstractions are also valid for conceptual understanding and practical examples of contemporary Russian active measures. Therefore, we can confirm the hypothesis that information influence as a general construct under which concept of active measures can be subsumed.

KOGNITIVNÍ VÁLČENÍ JAKO NOVÁ DIMENZE BEZPEČNOSTI

Kristýna Drmotová, Libor Kutěj — Fri, 15 Mar 2024 09:48:54 Central Europe Standard Time

Kognitivní válčení představuje nový fenomén, který se od dříve využívaných forem působení v informačním prostoru s dopadem na myšlení cílových skupin odlišuje cíleným sofistikovaným využitím vědeckých poznatků z neurovědní oblasti se zvláštním zřetelem k vědomí a vnímání reality. Tomuto hlubšího poznání fungování lidské mysli se přizpůsobují šířené narativy a volba nejvhodnějších technologických platforem pro jejich distribuci k cílové skupině. Článek předkládá konceptuální zařazení kognitivního válčení a vymezuje jeho tři základní segmenty.

Crowdsourcing jako prvek strategicko-operačního zpravodajství. Jak NATO využilo „moudrosti davů“ a změnilo pravidla hry

Karel Pešek, Jozef Vojtek, Ph.D., Libor Kutěj, Ph.D. — Fri, 15 Mar 2024 09:57:47 Central Europe Standard Time

Článek se věnuje konceptu crowdsourcingu v prostředí sociálních sítí jako novému fenoménu zapojujícího civilní obyvatelstvo do zpravodajského procesu a umožňující využití jeho zpravodajského potenciálu během ozbrojeného konfliktu. Crowdsourcing civilního obyvatelstva je představen na příkladu intervence NATO během první občanské války v Libyi. Článek prezentuje jeho využití během zpravodajského procesu na strategicko-operační úrovni velení a řízení ozbrojených sil. Stanovuje jeho definici jako zdrojového prvku zpravodajského procesu, přičemž je jako zdrojový prvek distinktivně oddělitelný od podobných zdrojových prvků.

The Security-Development Nexus in Practice:

Zdeněk Rod — Fri, 15 Mar 2024 10:00:15 Central Europe Standard Time

This article aims to holistically assess the US application of SDN through the most known example of SDN in practice – PRTs. The article particularly zooms in on the unique civilian-led PRT Panjshir and seeks to elucidate what lessons learned can be drawn from there. Since the article represents an in-depth case study zooming in on one particular case – PRT Panjshir, the analysis textually and contextually assessed numerous national and international, NGOs documents and policy papers and conducted, for instance, two high-level interviews with the former military commander and civilian director of PRT Panjshir. Based on the Panjshir experience, the article detected fourteen lessons learned from PRT’s Panjshir wrongdoings and relatively successful initiatives. The crucial lessons learned were carefully drawn from un/successful projects and assessed in the context of future CIMIC initiatives.

Testování schopností pilotů na leteckých simulátorech

Rudolf Jalovecký — Fri, 15 Mar 2024 10:08:52 Central Europe Standard Time

Článek představuje více jak desetileté zkušenosti z testování schopností pilotů při řízení letu na leteckých simulátorech. Je vyřčená hypotéza o možnostech nalezení společných rysů při řízení letu, uveden základní matematický aparát pro vyhodnocení, představeny využívané letecké simulátory a samozřejmě i dosažené výsledky. Otestováno bylo 110 pilotů a 2360 misí – testovacích letů. Následná matematická analýza poskytla na cca 40 tis. výsledků vhodných pro další statistické zpracování. Současně byl připraven návrh metodiky měření pilotů.